Rubriky

· Články
Jak Byzanc přišla o Malou Asii PDF Tisk Email
Napsal uživatel Martin Tyburec   
Neděle, 04 Listopad 2012 19:07

 

Malá Asie

Manuel I. Komnenos byl ve 12. století významným a úspěšným vládcem Byzantské říše. Byl dobrým diplomatem i energickým válečníkem a za dobu své vlády si připsal řadu úspěchů ať už při konfliktech s islámem na východě či katolíky na západě. Kladný obraz jeho vlády však v jejím závěru zkalila jedna velmi nepovedená výprava, která měla potrestat Turky za jejich rozpínavost.

 


Byzanc ve 12. století


Byzantská říše původně známá jako říše východořímská tvořila od rozdělení římského impéria v roce 395 až do tureckého dobití jejího hlavního města Konstantinopole roku 1453 hranici mezi křesťanskou Evropou a muslimskou Asií. V 11. a 12. století se v oblasti Malé Asie v dnešním Turecku začínali natrvalo usidlovat Turci.

 

 

Tato oblast už odedávna patřila Římské říši a později i Byzanci, a proto byl císař Manuel I. povinen pokusit se odsud Turky vyhnat. Jeho trestná výprava na tehdejší hlavní turecké město Ikonion, které leželo přibližně ve středu Anatolského poloostrova, však skončila fiaskem a Byzanc ztratila svůj výsostný vliv v celé Přední Asii. Konečné střetnutí tohoto nepovedeného tažení se odehrálo přesně před 835 lety v roce 1176 a do historie vešlo jako bitva u Myriokefala.

 

Seldžučtí Turci se valí

 

Sultánem seldžudsých Turků byl Kilič Arslán II. Se svým sokem v bitvě u Myriokefala se nestřetával poprvé. Již v letech 1159 až 1161 táhl Manuel I. s vojskem do Malé Asie a Turky porazil. Sultán pak za ním musel do Konstantinopole, kde se mu poddal a podepsal s ním mírovou smlouvu, podle které měl se svými vojáky přestat dorážet na Byzantské hranice. Mír byl však velmi křehký a Seldžuci se stále na Byzanc tlačili. Kilič navíc léta míru využil k posílení své pozice a sjednocení jednotlivých tureckých emirátů. Ačkoli se navenek tvářil, jako že stojí o mír s Byzantskou říší, pomalu ale jistě z jejího území ukusoval.

 

Trestná výprava

 

Manuelu I. došla trpělivost v roce 1176 a včele obrovské minimálně 25tisícové armády se vydal Turky nadobro rozprášit. Jeho cílem bylo hlavní město seldžuckých Turků Ikonion. Vzal proto na dlouhou cestu z Konstantinopole i mnoho těžkých obléhacích strojů a další tehdejší těžkou vojenskou techniku. Věřil si natolik, že po vniknutí do Malé Asie a prvních menších střetech odmítl velkorysou mírovou nabídku zastrašeného Sultána a dál riskantně táhl do středu nepřátelského území.

 

Past

 

Jeho armáda byla kvůli své velikosti a obléhacím strojům velmi pomalá a v těžkém terénu se často stávala terčem dobře postavených a pohyblivých tureckých oddílů. Cesta byla pro Manuelovo vojsko vrcholně nepříjemná a cíl stále daleko. 17. září se poblíž pevnosti Myriokefalon sultánovi podařilo vlákat byzantské vojsko do pasti. Manuelovi vojáci museli projít dlouhým úzkým průsmykem Tzybritze, kde se prý z armády stala nudle dlouhá přes deset mil.

 

Právě v tom momentě na znevýhodněné muže prudce zaútočili Turci ukrytí na okolních kopcích. Zasypávali křesťany pod sebou stovkami šípů až dole nebylo pro samé mrtvoly k hnutí. Nastalá panika se zmocnila i samotného Manuela, který měl v úmyslu z bojiště uprchnout, avšak na nátlak svých velitelů nakonec v průsmyku zůstal, i když situace vypadala značně beznadějně.

 

Když už se zdálo, že celá bitva skončí jedním velkým masakrem, přestali však Turci zničeho nic útočit a k císaři dorazilo sultánovo poselstvo. Podmínky zněly jasně: Manuel musí nechat zbourat důležité pevnosti, zaplatit značnou sumu a sultán s ním podepíše mírovou smlouvu. Císař, který byl rád, že přežije podmínky velmi rychle přijal a se zbytky svého vojska, které přišlo o všechny obléhací prostředky, odtáhl zpět do Konstantinopole.

 

Konec vlivu v Malé Asii

 

V důsledku překvapivé Kiličovi milostivosti, nebyly nakonec ani ztráty v Manuelově armádě tak strašlivé, jak by se zdálo. Nenapravitelně však utrpěla byzantská prestiž a vliv na východ od Bosporu. Po roce 1180, kdy císař Manuel I. Komnenos zemřel, se již žádnému byzantskému vládci nepodařilo trvale tento vliv obnovit. Prohraná bitva u  Myriokefala tak zřejmě byla začátkem konce Byzantské říše.

 

 

 

Článek byl pod mým jménem publikován na serveru Novinky.cz

Martin Tyburec

 

Aktualizováno Neděle, 04 Listopad 2012 19:14 Přečteno: 2250 krát
 

Comments   

 
+1 #1 Helena 2012-12-10 15:01
Zajímavé...ta historie... jak furt každej chce urvat kus z toho druhýho a dobít ho a tím dobýt i jeho hlavní město, že? :-))
psaní zdar a hrubkám zmar!
Přeje Helena
Quote
 

Váš komentář


Security code
Jiný obrázek

Poslední komentáře

  • Vlastníci českých médií

    Helena 13.11.2015 13:12
    já za tyhle informace taky děkuju...veřejn oprávní TV taky někdo ...

    Číst dále...

     
  • Na stará kolena

    Helena 13.11.2015 12:49
    to je teda síla!!! uplně se tak vidim :-(

    Číst dále...

     
  • Dokola

    Helena 13.11.2015 12:46
    moooc hezká básnička, hlavně ten začátek!

    Číst dále...