Rubriky

· Články
Nanebevzetí Lary Croft aneb hrátky se čtvrtou dimenzí PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Středa, 30 Květen 2018 20:19

Někteří fyzici tvrdí, že náš vesmír je nejspíš mírně zakřivený ve čtvrtém rozměru. A kdyby se nám prostor podařilo zakřivit ještě víc, mohla by vzniknout červí díra. Zkratka prostorem, díky které se dá jediným krokem dostat třeba z jedné galaxie do druhé. To je úžasné, ale... COŽE? "Zakřivit vesmír ve čtvrtém rozměru?" To je věta, kterou normální člověk včetně mě dokáže asi těžko pochopit. Co má jako být ten čtvrtý rozměr?

Trošku jsem o tom přemýšlel. A tohle je moje zjednodušení. Nejdřív ale musíme začít trochou geometrie:

 

0D: Nultý rozměr. To je tečka, jeden bod.

 

1D: Když se jeden bod zkopíruje a tečky jsou dvě, vznikne jejich propojením úsečka. To je první rozměr.

 

2D: Když se úsečka zkopíruje do dvou rovnoběžek a spojí se stejně dlouhými kolmicemi, vznikne čtverec. To je druhý rozměr.

 

3D: Když se čtverec zkopíruje a všechny jeho vrcholy se pod úhlem 90 stupňů navzájem spojí, vznikne krychle. To je třetí rozměr.

 

V takovém 3D prostoru se můžeme pohybovat nahoru, dolu, dopředu, dozadu, doleva i doprava. Až sem je to myslím celkem pochopitelné. Do dalšího rozměru se postupuje podle stejného mustru, ale pochopitelné to tedy rozhodně není.

 

4D: Když se krychle zkopíruje a všechny vrcholy obou krychlí se odpovídajícím způsobem propojí, vznikne takzvaná "nadkrychle". To má být čtvrtý rozměr.

konstrukce nadkrychle

 

představa rotující nadkrychle

Nepředstavitelné. Čtvrtá dimenze je prostor nad prostorem. Ale nedá se prstem ukázat, kterým směrem ten nadprostor je. Je v "jiném směru" všude kolem. Kdybychom do něj uměli odejít, zmizeli bychom, jako když se dírou v kapse propadne pero do nohavice. Jenže do něj odejít nejde. My lidé jsme v našem 3D vesmíru uvězněni fyzicky a do značné míry taky mentálně.

 

Prostor nad prostorem snadno a rychle

Představme si teď nějakou 3D počítačovou hru. Třeba Tomb Ridera. Lara žije ve svém trojrozměrném vesmíru. Může dopředu, dozadu, nahoru, dolu, doleva i doprava. A teď si ještě představme, že je možné do monitoru sáhnout rukou a tuto 3D Laru Croft ze hry vytáhnout ven. K sobě do pokoje. Lara se v tu chvíli ocitá kde? Ano, pro ní je to čtvrtá dimenze.


Dostala se do rozměru, který kolem ní vždycky byl. V "jiném směru" byl všude kolem ní. Jenže ona ho nikdy nemohla vnímat, nikdy by ji ani nenapadlo, že kolem jejího světa uvězněného v monitoru je v "jiném směru" ještě jiný svět. Můj pokoj. Krychle nad krychlí. "Nadkrychle".

 

Lara Croft prochází červí dírou

Tak. A ještě chvilku žhavme představivost. Co kdyby Lara ve hře zrovna stála před nějakou nepřekonatelnou překážkou? Před vysokou skleněnou zdí, která nejde přelézt ani obejít. Za zeď je vidět, ale nedá se tam dostat. Nedá? Ne, to platí jenom ve 3D!

 

Co se totiž stane, když postavu Lary vytáhneme z monitoru? Z pohledu hry zmizí do "jiného směru".  A tady, v mém pokoji, kde mám počítač, není žádný problém Laru vzít a vrátit kousek vedle. Za onu nepřekonatelnou stěnu. Ve světě hry by to vypadalo, jako by se tam teleportovala. Ale to vůbec není pravda! Lara zeď jenom obešla. Obešla ji čtvrtou dimenzí.

 

A tím se dostáváme k ohýbání 3D prostoru ve čtvrté dimenzi. Představme si, že je náš monitor z ohebného materiálu. Kdybychom ho postupně ohýbali do tvaru písmene U, až by se obě strany nakonec téměř dotkly, stačil by Laře jediný krok, aby se z levého kraje monitoru dostala na kraj pravý. Jen by cestou musela na moment vstoupit do čtvrté dimenze, která oba kraje spojuje.

 

Pravděpodobnost, že by člověk dokázal ohnout vesmír natolik, aby se jeho okraje téměř dotkly, a pak pomocí čtvrté dimenze prošel červí dírou na druhý jeho konec, je asi hodně malá. Asi taková, jako že by se postavě z počítačové hry podařilo vlastními silami ohnout monitor. Nicméně znalost toho, že nějaký monitor vůbec existuje, to je dobrý základ.

 

Nanebevzetí Lary Croft

Pojďme ale uvažovat dál. Kdyby ve 3D počítačové hře žila pod avatarem Lary Croft umělá inteligence tak dokonalá, že by byla stejně inteligentní jako člověk, dokázala by taková postava nějakým způsobem vlastními silami vyskočit z monitoru? Mohla by vůbec pochopit, že čtvrtá dimenze - můj pokoj - existuje? Mohla by se čtvrtou dimenzí nějak komunikovat? Všechno nesmírně složité. S jednou výjimkou. S výjimkou té komunikace. Ta totiž může být za jednoho předpokladu směšně jednoduchá.

 

Tím předpokladem je, že ve čtvrté dimenzi žije nějaká inteligentní bytost, která obyčejné volání Lary Croft obyčejně slyší. Slyší, co říká a může jí i odpovědět.

 

V tomto případě jsem tou inteligentní bytostí já. Já jsem pro Laru bez nadsázky Bůh. Neviditelná transcendentální astrální bytost s nadpřirozenými schopnostmi. Bytost, která je všude okolo, která všechno může. Včetně přeprogramování, vypnutí nebo restartování jejího ubohého vesmíru. Já jsem stvořitel. Autor programu i počítače. Vládce monitoru, který byl už před začátkem (herního) času.

 

Když Lara zavolá a já budu chtít, tak jí ze čtvrtého rozměru odpovím: "Tady jsem, volala jsi mě?"

 

Je možné, že opravdu existuje čtvrtá dimenze? Prostor nad prostorem, který je v "jiném směru" všude kolem nás? A žije v ní nějaká inteligentní bytost? A je to Bůh? A slyší moje otázky?

 

Aktualizováno Čtvrtek, 31 Květen 2018 21:39 Přečteno: 459 krát
 

Váš komentář


Security code
Jiný obrázek

Poslední komentáře

  • Návod: Jak stahovat z videotéky ČT

    Martin 17.08.2018 21:01
    Problém je na základě mého requestu komunitou na GitHubu vyřešen a ...

    Číst dále...

     
  • Návod: Jak stahovat z videotéky ČT

    Martin 17.07.2018 23:35
    Založil jsem k tomu vlákno ...

    Číst dále...

     
  • Návod: Jak stahovat z videotéky ČT

    Martin 17.07.2018 23:16
    Máte pravdu.. Ale zdá se, že to není poprvé, co to najednou přestalo fungovat ...

    Číst dále...