Rubriky

· Články
Globální oteplování existuje! Je to špatně›? PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Čtvrtek, 12 Červen 2008 01:08

 



Nekupujeme zajíce v pytli?



Podle ně›kterých odhadů "jen" plně›ní Kjótského protokolu, stojí svě›tové ekonomiky asi 150 miliard dolarů ročně›. Při tom není zcela jisté, zda snížení emisí, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě› energie a další kroky, ke kterým se kjótští signatáři zavázali, mohou ně›jak zmírnit či dokonce zastavit oteplování klimatu, tání ledovců nebo narůstající frekvenci přírodních katastrof jako jsou tornáda a povodně›. Existují názory, podle nichž jsme pouze svě›dky normálního cyklu naší planety, kdy je zrovna tepleji. Je pravda, že naše planeta bývala v minulosti mnohem chladně›jší ale i mnohem teplejší. Jsou tedy tyto prostředky vynaloženy zbytečně›? Nebylo by snad lepší soustředit se na "přizpůsobování se" novým podmínkám, tak jak to ělově›k v historii svého druhu udě›lal již mnohokrát?



Příliš zájmů na jednu dohodu



Nejen o takových otázkách debatovaly v prosinci na konferenci o nebezpečí změ›n klimatu desítky odborníků a následně› i ministrů životního prostředí jednotlivých zemí na indonéském ostrově› Bali. Diskuse mě›la položit základ pro budoucí smlouvu, jež má nahradit dosluhující Kjótský protokol z roku 1997. Veškerá jednání o takové smlouvě› však tvrdě› narážela na ně›které zásadní neshody mezi tradičním odpůrcem omezování svého hospodářství v zájmu životního prostředí a zároveň nejvě›tším průmyslovým znečišťovatelem svě›ta USA a dnes již pomě›rně› velmi "zelenou" Evropu. Na stranu Spojených států, které dokonce za posledních deset let své emise zvýšily ještě› o dalších 15%, se přidala i Austrálie, Kanada nebo Japonsko. Všechny tyto země› se zdráhají podepsat jakýkoli dokument, který by je zavazoval k emisním limitům. Podobný vývoj se však u tě›chto velmocí dal čekat a lze dokonce pokládat za určitý úspě›ch, že delegace Spojených států vydržela na jednání až do úplného konce a nad to slíbila účast na dalších podobných rozhovorech. Dobrou zprávou pro Evropu je i výrok bývalého kandidáta na post amerického prezidenta Johna Kerryho, který se nechal slyšet, že mnoho amerických politiků má snahu "nastoupit zpě›t do vlaku, který USA opustili nepodepsáním Kjótské smlouvy".



Výsledky globální rozepře



Hlavním nezdarem jednání se tedy zdá být fakt, že se nepodařilo k ničemu zavázat ani rychle se industrializující rozvojové země› v čele s Indií a ěŒínou. Ty dohání všechny ostatní znečišťovatele mílovými kroky a přestavíme-li si, že by byla ekologická stopa průmě›rného ěŒíňana srovnatelná s ekologickou stopou průmě›rného obyvatele Evropy, znamenalo by to pro životní prostředí nepochybně› katastrofu. Problém je zřejmě› v tom, že na rozdíl od vyspě›lých západních zemí, tyto regiony si na ekologii ještě› dostatečně› nevydě›laly. Přes mezinárodní tlak se ěŒina ani Indie nezavázaly snižovat emise, přislíbily jen neurčitě› zavádě›ní šetrně›jších technologií. Politická ěást konference tedy příliš úspě›chů nepřinesla. V podstatě› jen příslib dalších jednání smě›rem k chystané smlouvě›, jež by v ideálním případě› mě›la platit od roku 2012, kdy vyprší mandát Kjótského protokolu.



A co na to páni klimatologové?



Odborná ěást konference, která té politické předcházela, přinesla naopak pomě›rně› vzácnou shodu mnoha expertů z celého svě›ta. Ti uznali, že výrazné omezení svě›tových emisí CO2 je nutné k odvrácení procesu globálního oteplování a potvrdili tak závě›ry posledního mezivládního panelu OSN o klimatických změ›nách. Z toho se dá odvodit, že příčinou celosvě›tových změ›n klimatu, které se za posledních šedesát let oteplilo asi o 0,6ºC, je podle balijských expertů opravdu ělově›k a znovu ělově›k může a má tyto procesy zastavit. V opačném případě› hrozí podle ně›kterých studií Zemi do roku 2100 oteplení až o °C, což by znamenalo zvedání hladiny moří a změ›ny v množství a alokaci srážek. To by mohlo zvýšit četnost a intenzitu extrémních atmosférických jevů jako jsou povodně›, sucha, vlny veder, hurikány, změ›ny země›dě›lských výnosů, globální stmívání nebo snižování průtoku řek. Mohou též přispívat k snižování biodiverzity neboli k vymírání biologických druhů. Libuše Wernerová, krajinná inženýrka působící na česká země›dě›lské univerzitě› v Praze, však upozorňuje, že skutečný průbě›h diskuse se od výsledné zprávy, ze které vychází mnoho ekologických aktivistů, pomě›rně› dost lišil. Křídlo vě›dců zastávající názor, že momentální změ›ny klimatu jsou jen součástí pravidelného cyklu naší planety, bylo ve výsledné zprávě› z neznámých důvodů značně› upozadě›no, dodává. O nevyváženosti výsledného verdiktu vě›dců ale hovoří i další zdroje. Nabízí se otázka, kdo má zájem na tom, strašit lidi tak špatnými vyhlídkami?



Z druhé strany



I když ale připustíme objektivnost finálního sdě›lení balijských expertů, stále stojíme před otázkou, zda je tato černá budoucnost vyhnutelná a zda vůbec stojí za to snažit se jí vyhnout tím, že se pokusíme zabránit globálnímu oteplování. Je společenskou samozřejmostí přemýšlet nad výkyvy klimatu a vůbec všemi změ›nami týkajícími se biosféry jako nad ně›ěím velmi špatným, s ěím je třeba bojovat. Ale planeta Země› stejně› tak jako všechno ostatní se vyvíjí a mě›ní každý den. Včetně› podnebí, flory a fauny. Ptáci mě›ní své migrační návyky, určité druhy rostlin se přemisťují na jiná území než jsme byli zvyklí. Libuše Wernerová připomíná migraci ně›kterých druhů teplomilného hmyzu do oblastí, kde bychom si jej ještě› před ně›kolika desetiletími nedovedli ani představit. Na Slovensku se tak prý před nedávnem objevil například druh škorpióna, který až doposud žil jen v subtropech.

Podnebí se v historii Země› i ělově›ka mě›nilo i mnohem drastičtě›ji. Každý den mizí podle ně›kterých odhadů až 80 živočišných a rostlinných druhů. Nikdo ale zatím přesvě›dčivě› neprokázal, že je tomu tak díky celosvě›tovému nárůstu teplot. Vě›tšina druhů zmizí díky kácení deštného pralesa a ne díky globálnímu oteplování. Rychlé kácení deštného pralesa je rozhodně› chybou a je třeba ho omezovat. Stejně› jako byly v minulosti zakázány freony poškozující ozonovou vrstvu, pesticidy hubící vše bez ohledu na to jestli jde o škůdce či ne, lov ohrožených velryb, přemisťování živočišných a rostlinných druhů do nepřirozených ekosystémů, stejně› jako byly instalovány na komíny odsiřovače a na odpadní toky čističky, stejně› tak konkrétně› je třeba postupovat i dnes. Tato přesně› mířená opatření jsou nesrovnatelně› levně›jší a pro ochranu našeho životního prostoru účinně›jší než nejistý boj proti klimatu. Jsme svě›dky globálních změ›n a nazýváme je ekologickou krizí. Možná, že globální oteplování není žádným zásadním bezprecedentním ohrožením biosféry, ale prostě› mizením svě›ta, ve kterém se cítíme doma. Antropogenní skleníkový efekt - tedy ělově›kem zavině›ný - není stále zcela prokázán. Grónský ledovec nezadržitelně› taje, bijí aktivisté na poplach. Ale zkoušeli jste ně›kdy přeložit název Grunland? Název "zelená země›" dostal tento nejvě›tší ostrov svě›ta od Vikingů, kteří když dorazili z Islandu k jeho břehům spatřili skutečně› krásné zelené pobřeží. Dnešní ledovec zde vznikl až v průbě›hu středově›ku vlivem takzvané "malé doby ledové". Podle ně›kterých teorií povede postupné oteplování klimatu až ke změ›ně› proudě›ní teplých oceánských proudů, což by mohlo zapříčinit dřívě›jší příchod opravdové doby ledové. Libuše Wernerová říká: " Mezi Amerikou a Evropou se pod mořskou hladinou se nachází v zásadě› dva proudy. Jeden teplý a druhý chladný. V současnosti je ten teplý výš u hladiny a ten studený blíž u dna, což způsobuje, že moře své okolí otepluje. Může se ale stát - a také se to už v historii Země› ně›kolikrát stalo - že si proudy své pozice prohodí a to by znamenalo výrazné ochlazení." Země› si tedy nakonec pomůže sama a sama zase všechno zchladí. Globální oteplování je realita, a to že na ně›m má ně›jaký podíl i ělově›k, je zřejmě› také realita, ale musíme si přiznat, že zakonzervovat klima přesně› tak, jak ho známe, není v silách lidstva a bylo by to i nepřirozené. čŒlově›k by se především mě›l snažit biosféru neničit a pokusit se s ní co nejdokonaleji splynout.



Klimaskeptik varuje



Boj s klimatem připadá jako vyhazování peně›z z okna například známému dánskému ekologickému kacíři Bjornu Lomborgovi, který upozorňuje na to, že občas i relativně› malá investice přináší obrovské efekty a naopak. Například povinné užívání bezpečnostních pásů v autech jistě› není zadarmo, ale když tuto ěástku rozpočítáme na počet lidí, kteří díky tomu nezemřou při autohaváriích, dospě›jeme k ěástce 69 dolarů na jeden zachráně›ný život. Vyšetření prsu u žen nad 50 let je také rozumná investice. Jeden zachráně›ný život tu vyjde na 810 dolarů. Osvě›ta u lidí, kteří vykouří více než 20 cigaret denně› už je méně› efektivní. Tam vyjde jeden zachráně›ný lidský život na 9 800 dolarů. Zavedení airbagů zachraňuje jeden lidský život za cenu 120 000 dolarů.

Odstraně›ní arsenu z emisí ze skláren, které vypadá na první pohled jako velmi rozumné opatření, už přijde v přepočtu na jeden zachráně›ný lidský život na 51 milionů dolarů. Záchrana jednoho lidského života zabezpečením odpadů z jaderných elektráren vyjde na 180 milionů a záchrana života odstraně›ním benzenu ze zplodin továren na výrobu pneumatik stojí plných 20 miliard.

"Pokud bychom peníze ušetřené vzdáním nesmyslného boje s globálním oteplením vrhli například na řešení nedostatku pitné vody, zachránili bychom ročně› 2 miliony lidských životů a zabránili vážným onemocně›ním 500 milionů lidí," tvrdí Lomborg.

Libuše Wernerová k tomu dodává: "Lidé jsou dnes velmi špatně› informováni. Média vytvořila obraz do záhuby se řítící planety, ale ve skutečnosti tomu tak vůbec nemusí být. Důležité je, aby každý začal sám u sebe a vždy volil pro přírodu vždy to menší zlo. Selský rozum bývá často tím nejlepším rádcem."



Evropa na to má



Evropská unie, která je ve svě›tě› hlavním tahounem politiky proti globálnímu oteplování, nedávno schválila další balík opatření, jenž obsahuje návrhy smě›rnic v oblasti obnovitelných zdrojů a obchodování s emisními povolenkami. Konkrétně› se evropští lídři dohodli, že do roku 2020 klesnou emise skleníkových plynů oproti roku 1990 o 20% a podíl biopaliv stoupne o desetinu. Z "ekologie" se tak především díky emisním povolenkám stává také velký byznys, který se svým principem blíží například obchodu s cennými papíry. Je bez diskuse, že omezení emisí rozhodně› ničemu v přírodě› neuškodí, mě›li bychom si však dávat velký pozor na to, kdo na ně›m ve skutečnosti vydě›lává a zda jsou jeho pohnutky skutečně› tak nezištné, jak se na první pohled zdají být.



úskalí obnovitelných zdrojů



Dobrým trendem v Evropě› zůstává snaha o co nejvě›tší zapojení obnovitelných zdrojů do procesu výroby energie. I zde je ale mnoho na první pohled skrytých rizik. Začneme u tě›ch nejznámě›jších alternativ jako je vě›trná energie. Pomineme-li ně›které výhrady ornitologů, že "vrtule" jsou příliš hlučné a estétů, že elektrárny hyzdí horizont, bylo by všechno v pořdku. Tedy až na jednu drobnost. Vzhledem k tomu, že nikdy nikdo s jistotou nemůže říct, zda bude foukat vítr, není na takový zdroj energie příliš velký spoleh, a tak se dnes veškerý výkon vě›trných elektráren stejně› radě›ji zálohuje z konveněních zdrojů a o nahrazení tak nemůže být řeč. Snad na tom bude lépe solární energie. Bohužel ne. Není žádným tajemstvím, že na výrobu jednoho solárního ělánku se spotřebuje témě›ř stejné (podle ně›kterých zdrojů i vyšší) množství energie, než je ělánek vůbec schopen za celou svoji životnost vydat, takže ani tento zdroj není úplně› košer. Co třeba biomasa? I ta má ale svoje mouchy. Biomasa totiž sama o sobě› produkuje velké množství přírodních skleníkových plynů a navíc její skládky jsou až příliš rozlehlé. Díky tě›mto poznatkům nyní EU dokonce její využívání začíná regulovat. Další na seznamu je energie dravých říěních toků. Ta se zdá být konečně› rozumnou variantou. Musíme jen být velmi opatrní, abychom stavě›ním obrovských přehrad příliš nepoškodili říění ekosystémy. To je ale, žel bohu, nemožné. Libuše Wernerová podotýká: "Narovnáváním a umě›lou kultivací říěních toků došlo k likvidaci lužních lesů, které dříve v povodí řek dokázaly zadržet velké množství vody. Idea, že časté povodně›, kterých jsme na našem území v posledních dekádách velmi často svě›dky, jsou způsobeny globálním oteplováním je tak zcela mylná. Jde jen o to, že jsme řeku svázali způsobem, který jí zabraňuje rozlévat se při vyšších srážkách průb웾ně› do krajiny, takže vznikají povodňové vlny, jejichž ničivou sílu netřeba představovat."



Jak z toho ven?

Co se týče zdrojů energie, zdá se jako nejlepší nakonec stejně› zase ta jaderná. Budeme jen muset doufat, že nám vě›da dá co nejdříve odpově›di na otázky, co s nebezpečným odpadem. Problematiku globálního oteplování nesmíme podceňovat, ale ani příliš přeceňovat. Soustřečme se hlavně› na konkrétní problémy, s jejichž řešením si dovedeme účinně› poradit a jejichž výsledky pro dobro lidstva, o které přece všem jde, jsou relativně› zaručeny. Globální oteplování existuje. Jednoznačná odpově›ě na úvodní otázku zatím ne.



 

Aktualizováno Pátek, 13 Červen 2008 01:02 Přečteno: 4410 krát
 

Váš komentář


Security code
Jiný obrázek

Poslední komentáře

  • Vlastníci českých médií

    Helena 13.11.2015 13:12
    já za tyhle informace taky děkuju...veřejn oprávní TV taky někdo ...

    Číst dále...

     
  • Na stará kolena

    Helena 13.11.2015 12:49
    to je teda síla!!! uplně se tak vidim :-(

    Číst dále...

     
  • Dokola

    Helena 13.11.2015 12:46
    moooc hezká básnička, hlavně ten začátek!

    Číst dále...