Rubriky

· Články
Tě›ch deset minut mého života PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Čtvrtek, 30 Duben 2009 09:38

cigrerycigaretyDílko vzniklo bě›hem ně›kolika minut v rámci literární rychlostní sout웾e.
Zadání: "Tě›ch deset minut mého života..."


Dal jsem si včera dvě› cigára. To víte, Strartky... Žádnej šmejd.
Dvě› cigarety. To máme dvakrát pě›t minut.
To je deset.
A to je podle tě›ch jejich výpočtů o deset minut kratší život.
Včera jsem mírnix dýrnix - jen tak - přišel o deset minut svýho života.
Ale mám nadě›ji. Třeba si toho pánbů v tý tmě› ani nevšiml. Třeba mi to projde.

Kdyby za mnou potom přišla ta anorektička s kosou a řekla, že se v účtárně› sekli a špatně› mi spočítali cigára, čímž pádem mám teď deset minut života navíc...
To by bylo!

Jen nevím, jak bych je naplnil.
Tak za prvé bych se tomu asi od srdce zasmál. Jakej tam nahoře (nebo kýho výra kde) maj bordel.
Pořdnej smích to máme podle tě›ch jejich výpočtů tak další čtyři minuty života k dobru.
Potom bych ale nejspíš začal horečně› uvažovat, co teda za tě›ch čtrnáct minut ještě› stihnout.

Ono by to určitě› bylo ně›jak nad ránem, páč to je oblíbenej čas, kdy si ta ženská chodí pro klienty, a mě› by asi bylo blbý volat v pě›t ráno ně›jakejm příbuznejm, že mi špatně› spočítali cigára a tak dál a tak dál...

V takový chvíli, kdy člově›ku zbejvá prašivejch čtrnáct minut života, dolehne na jednoho zvláštní úzkost.
Nejen, že každá minuta života zkracuje život o minutu, ale navíc ještě› stojí u okna kostra a moje nedávno praný záclony se jí zamotávaj do žeber.

Tak teč rychle! Není čas.
Mohl bych se zachovat čestně› a jít ještě› před smrtí vrátit knížky do knihovny, ale čert to vem.

Kurva. Já tady přemýšlím a pě›t minut už je v hajzlu.
Dal bych soulož.
Ovšem slečna u okna moje lascivní sexuální narážky, že mi z ní tuhne krev po tě›le, buč nechápe a nebo je odmítá akceptovat.

Další minuty ubíhají.
Jsem bezradný.
Jediný, co jsem si v životě› vyčítal, byla ta moje vě›čná nerozhodnost.

No a teď, když mám opravdu poslední šanci, stejně› stojím uprostřed kuchyně› a nevím, co mám v životě› dě›lat.

Pak mi to konečně› docvaklo.
Skoněím svůj život dobře! Udě›lám poslední dobrej skutek svýho života.

Usmě›ju se na zubatou a povídám: "Tak, aby vám hrály účty...
Já si ty dvě› cigarety ještě› dokouřím."

Aktualizováno Pátek, 15 Březen 2013 00:01 Přečteno: 3746 krát
 

Váš komentář


Security code
Jiný obrázek

Poslední komentáře

  • Vlastníci českých médií

    Helena 13.11.2015 13:12
    já za tyhle informace taky děkuju...veřejn oprávní TV taky někdo ...

    Číst dále...

     
  • Na stará kolena

    Helena 13.11.2015 12:49
    to je teda síla!!! uplně se tak vidim :-(

    Číst dále...

     
  • Dokola

    Helena 13.11.2015 12:46
    moooc hezká básnička, hlavně ten začátek!

    Číst dále...