Rubriky

· Články
Ucho v hrdle PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Čtvrtek, 18 Září 2008 21:58

"...Celým jménem Omer Najan Langhei Zimwa," řekla televize.

"To sou jména," zakroutil kníratý muž hlavou a aniž by odtrhl oči od obrazovky, sáhl do mísy na stolku a marně› v ní zapátral.

"Už není sladký, " povzdechl si.

"Proč jenom ta Míla pořád nevolá?" pomyslela si.

"...vyrovnal. Oba mají na svém kontě› už sedmnáct bodů."

"Krásný. S tím se musí člově›k narodit."

"Dej tam prosimtě› zprávy," narovnala se a protáhla si záda.

Muž nijak nereagoval.

Žena se tedy sama sehnula pro ovladač.

"Počkej!"

"Ale prosimtě›, ňákej...," chvilku přemýšlela, jaký to je vlastně› sport.

"...Koš!"

Obrazovka blikla.

"... Součástí oslav bude i sto devadesát historických letadel a vrtulníků..."

Zazvonil telefon.

"To jsou éra. No podívej na ty vrtule. Takový vrtule."

"Míla," pomyslela si.

"To sou teda vrtule."

"Telefon," ště›kla.

Přístroj znovu zazvonil.

Muž se natáhl po sluchátku a chvilku poslouchal.

"No nazdár."

"...Státní zástupce se na místě› odvolal..."

"Kdo to je?" položila žehličku.

"No vidě›l jsem."

Žena ztlumila televizi a chvilku nehybně› pozorovala svého muže, připravená kdykoli od ně›j převzít sluchátko.

"Ramena, viď? No nádhera, A ty postavy. Zrovna jsem řikal. Jako vagón masa."

"Maso," pomyslela si. Zesílila opě›t televizi a odešla z místnosti.

"...Koruna opě›t posílila vůči Dolaru i Euru..."

"Ztlum to, nic neslyším!" sykl.

"...V pě›t hodin havaroval nedaleko Stříbra autobus s turisty, kteří se vraceli z Francie."

"Ale ne, to nebylo na tebe," uklidňoval sluchátko.

"...Podle posledních zpráv sedm mrtvých a přes dvacet zraně›ných."

"Dobře, tak v sobotu. Zatím," zavě›sil.

"Nemohlas to ztlumit? Vidíš, že mluvím... Franta v sobotu přijede."

Žena se vrátila do místnosti a sedla si vedle manžela na sedačku.

"Kdo to byl?" zeptala se a rukou marně› zapátrala v míse na stolku.

"Teď jsem ti to říkal. Sedíš si na uších?"

"Byla jsem v kuchyni."

"Franta."

"Co chtě›l?"

"Jestli jsem vidě›l ty černochy."

"černochy?" podivila se.

V televizi začala vyhrávat závě›rečná zně›lka zpráv.

"Že ta Míla furt nevolá?!" podívala se na hodinky.

"...O víkendu bude oblačno s občasnými přeháňkami."

"Už není sladký," post웾oval si muž.

"Ještě›, aby se jim tak ně›co stalo. Už by mě›li být dávno doma."

"Do prdele, bude hnusně›," plácl se přes koleno.

"Už jsou čtyři hodiny, co psala, že jsou na hranicích," podívala se muži do očí.

Opě›toval její pohled.

Chvilku mlčeli.

"Prosimtě›, co by se jim stalo? Kdyby se naboural autobus, tak už to dávno řikaj ve zprávách."

Žena váhavě› kývla hlavou a zahledě›la se na obrazovku.

"Už není sladký," povzdechla si.

"...A Slunce v duši."

 

podléhá licenci: 

Creative Commons License


Aktualizováno Úterý, 06 Listopad 2012 09:50 Přečteno: 4049 krát
 

Váš komentář


Security code
Jiný obrázek

Poslední komentáře

  • Vlastníci českých médií

    Helena 13.11.2015 13:12
    já za tyhle informace taky děkuju...veřejn oprávní TV taky někdo ...

    Číst dále...

     
  • Na stará kolena

    Helena 13.11.2015 12:49
    to je teda síla!!! uplně se tak vidim :-(

    Číst dále...

     
  • Dokola

    Helena 13.11.2015 12:46
    moooc hezká básnička, hlavně ten začátek!

    Číst dále...