Rubriky

· Články
Jak to vidím já PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Středa, 11 Červen 2008 16:52
Všichni to známe. Když vycházíme z domu a ve dveřích nás zastaví ně›kdo z rodičů nebo prarodičů a s vykulenýma očima nás přemlouvá, ať si na sebe vezmeme ně›co normálního. Každý z nás už asi ně›kdy musel obhajovat to, co má na sobě› a každý z nás si určitě› občas pomyslí o ně›kom z rodiny: "Ten teda vypadá". Co ělově›k, to originál a to platí i v oblékání. V aktuálním "Jak to vidím já" jsme si posvítili na zkušenosti a názory jednoho mladého hopera a jeho dě›dečka, jejichž styly už se snad víc lišit ani nemohou. {mosimage}{mosimage}{mosimage}

Martin Ekel, 20 let 

Jak bych popsal svůj styl oblíkání? Jednoduše hip hopová móda. Volně›jší vě›ci, vě›tší velikosti, takový hodně› na pohodlí. A značky? New Era, Ecko, Sixty Nine a tak různě›. Je to prostě› takový volný, pohodlný a nevypadá to úplně› nejhůř. Přišel jsem k tomu přes kámoše. Ten mě› navedl nejdřív k hudebnímu stylu a k tomu se potom přidal i styl oblíkání. Hip Hop je hlavně› životní styl. Hodně› uvolně›nosti a nevázanosti. Souvisí to s hopovou hudbou i tancem.Takhle jsem se začal stylizovat asi v prváku na gymplu. To mi bylo ně›jakejch 16, 17. Takže docela mladej. Vydrželo mi to až do teč. Dřív, když jsem byl menší, tak jsem mě›l různý styly. Od Pop-rocku až po rock-punk. Vlastně› jsem procházel celkem bouřlivým vývojem.

Lidi se oblíkaj dost často podle toho, jakou poslouchaj hudbu, protože chtě›j patřit do komunity kolem tý hudby. Myslím, že takový škatulkování je pro naší dobu úplně› nejvíc typický. Podle toho, jak je kdo oblečenej, hned poznáš, kdo co poslouchá. Dřív nebylo tak pestrý hudební spektrum, na to aby se lidi mohli tak ělenit. Vlastně› bylo jen pár stylů, který nebyly dovedený moc do extrému. Takže oblíkání se podle stylu hudby je móda až v poslední době›.

Mí rodiče ně›co málo o hip hopu ví. Moje máma není tak konzervativní. Je to taková novodobá máma. Vlastně› je pro takovýhle styly. Když jsem byl menší, tak mě› honila do náušnic, abych aspoň ně›co takovýdleho mě›l. Takže s ní je to o pohodě›. Táta, ten je hodně› konzervativní, ale nechává tomu celkem volnej průbě›h. Vždycky na to hodí jen ně›jakou vtipnou poznámku. Třeba na moje nový brejle. Tvrdil, že s nima vypadám, jak slepec. Na druhou stranu třeba babička, ta když mě› vidí, tak vě›tšinou řekne: "šmária, co to ten kluk má zase na sobě›". Ale ta to říká, si myslim, skoro na všechno. Babička říká, že mám hezký oblečení, ale že si ho neumím oblíknout. Tím naráží na takový ty krátký vě›ci přes dlouhý nebo spé v mým případě› dlouhý vě›ci přes dlouhý a podobně›. Do toho ty dlouhý vlasy. Všechno je pro ní prostě› moc dlouhý. Jednou jsem přišel na ples v obleku a basketovejch botech. Když mě› tam vidě›la babička, tak málem spadla ze schodů. Byl to prej ně›jakej velkej šok, tak jsem si radši vzal kvůli ní na to šerpování normální boty, abych jí nakonec nemě›l na svě›domí. Já totiž nesnáším boty od obleku. Jsou strašně› nepohodlný, nejsou mě›kký a po pár hodinách mě› v tom bolí noha, jak divně› došlapuju. Je to takový nepřirozený na tý noze. To samý obleky. čŒlově›k nenatáhne normálně› ruku. Když jí chce zvednout, tak mu to udě›lá hrb na rameni. Prostě› hrůza.

Myslim, že za deset dvacet let až budu mít rodinu, tak že to sice v ně›jaký míře vydrží, ale třeba už to nebude tak vyhrocený. Bude to jiný, ale furt to bude v tom nádechu. Naše dě›ti zase budou nosit to, co se novýho vymyslí a jaká bude nejnově›jší móda. Momentálně› je nejvě›tší móda emo, takže všichni nosej emo. Před rokem byla nejvě›tší móda hip hop, tak všichni byli hip hop. To záleží vždycky na tom, co se vymyslí.

Dě›dova generace má taky furt svůj styl, ve kterým vyrůstala. Skoro celá ta generace starších lidí chodí stejně›. Akorát třeba je docela vtipný, když ty důchodci nemaj peníze na oblečení a chtě›j si koupit ně›co novýho. Pak si kupujou mikiny u Vietnamců, na kterejch je napsaný Lonsdale nebo Ecko, což je vlastně› náckovská respektive hopová značka. Takže, když vidé ně›jakou babičku a ta má nápis Grafity na mikině›, tak se musé usmát. Ty lidi nevě›dě›j, co to znamená.

Rozhodně› nemusím bejt za každou cenu extravagantní. Mě› třeba nijak nepřitahuje, když si mě› lidi v tramvaji prohlížej. Když si kupuju ně›jakou vě›c, tak mě› ta vě›c musí hlavně› ně›ěím zaujmout. Prostě› nemá to bejt tričko s ně›jakym blbým nápisem. Obyčejný tričko mě› nebaví. Chci tričko, který má ně›jakej nápad. Unikátní design. Je to spé zamě›řený na to, co si o tom budu myslet já, než na to, co si o tom bude myslet ně›kdo jinej. Hlavně› mám úchylku na boty. Občas se na první pohled zamiluju do ně›jakejch bot, který se třeba nikomu jinýmu nelíbě›j. Nekterý boty prostě› zaujmou hned na první pohled, že si řikáš: "To jsou fakt krutý boty."

Mám za to, že takový ty mezigenerační spory o oblíkání jsou způsobený tím, že v minulosti nebyly žádný moc rozlišný styly, takže nebyla možná ani ně›jaká pořdná odchylka. Všichni vypadali stejně›. Starší generace na to nejsou zvyklý, je to pro ně› ně›co novýho. To je přirozená reakce.

Mít svůj styl není tak drahý. Teda samozřejmě› podle toho, jakej chceš mít styl. Když prostě› chceš mít styl, že nosé drahý oblečení, tak je to drahý. Každopádně› se dá ušetřit. Například taková normální mikina stojí v hip hop shopech 1700,- až 1800,- . Ovšem byl jsem nedávno v CA a koupil jsem si úplně› výbornou mikinu jen za 450,-. Nikdo ani nepozná, že to nevyrobila firma, která se specializuje na hip hop a svůj účel to splní taky. Musé to jen umě›t najít.

U holek mi na stylu nezál웾í. Záleží hlavně› na tom, jak v tom svým stylu vypadaj. Na to dám spé. Skoro je jedno, jak by byla oblečená, kdyby jí to slušelo. Holky hlavně› podle mě› všechno strašně› přehrocujou. Když jsou v ně›jakým stylu, tak jdou často až do extrému. Třeba, když vidé ně›jakou metalistickou holku a metalistickýho kluka, tak ten kluk je vě›tšinou mnohem střízlivě›jc oblečenej než ta holka.

Jak bych okomentoval to, jak se oblíká můj dě›da? Ten se oblíká hodně› ěábelsky. Má takový ty klasický vě›ci jako flanelový košile, vesty, klobouky, baloňáky a tak dále. Když jde ně›kam ven, tak normálně› oblek s kravatou. Když je doma, tak bě›há jenom v nátě›lníku a trenkách.
Kdybych mě›l tu možnost a dostal bych velkou sumu peně›z, za kterou bych mě›l dě›du ně›jak vyfiknout, tak bych mu asi koupil hodně› pě›knej oblek. Třeba od Bosse nebo od ně›jaký fakt pě›kný značky. Nechal bych mu to ušít přesně› na míru, aby to bylo opravdu luxusní. Aby bylo vidě›t, že je to pán.

Vlastimil Ekel, 78 let

Mám na sobě› sako, kravatu a košili, na židli mám kabát, kdyby se ochladilo a klobouk proti slunci. Oblek prakticky nosím od dob vysoké školy. Je to nejjednodušší a přitom nejslušivě›jší, co si může muž obléci. Vždyť je to také prově›řeno více jak sto lety módních přeháně›k. Oblek tu byl vždycky a vždycky tu bude.

To, co poslouchají dnešní mladí, to já nepovažuji za hudbu. Chybí tomu ně›jaká melodie, rytmus a zpě›v. Všechno je to takové uřvané. Ně›kdo křičí do mikrofonu a do toho ně›co bouchá. Není v tom to umě›ní. Já mám rád vážnou hudbu.

Opravdu nechápu, co se Martinovi na tom hip hopu líbí. To oblečení vypadá opravdu přéerně›. Je to prostě› malej kluk s velkým oblečením. Já bych mu doporučil, koupit si ně›co, jako mám já, akorát menší. Hlavně› by nemusel nosit ty vytahaný podolky a kdyby si třeba zastrčil aspoň tričko do kalhot a ty kalhoty nenosil na půl žerdi, ale trošku si utáhl ten pásek a dal si ho do pasu, to by bylo ně›co. Taky by se mohl ostříhat. Vypadá jak utržený ze řetě›zu.

Myslím si, že mladí si dnes ničeho neváží. Nemají vůbec žádné hodnoty. Je tu vandalismus. Malují různé obrázky po zdech. Všude alkohol a cigarety. Prostě› je ta mládež strašná a je ěím dál tím horší. Každopádně› doufám, že z toho kluk vyroste. Dříve či pozdě›ji zmoudří. Například můj starší vnuk je úplně› jiný. Ten chodí slušně› oblečený a je i hodně› nadaný. Má samé jedničky. Je dost možné, že ten styl oblékání souvisí s inteligencí ělově›ka. Kdybych Martina neznal a potkal bych ho takhle oblečeného na ulici, tak bych ho nejspé považoval za ně›jakého vandala.

To se rozumí, že se móda všelijak vyvíjí, tak jako se vyvíjí všechno. Občas mi ale připadá, že lidé už nevě›dí coby, a tak vymýšlí smě›ry, které jsou postavené na hlavu. Já to vidím tak, že za sto let budou všichni stejně› zatopeni vodou z tajících ledovců a když ne, tak se zničí ně›jak jinak. Takže je to vlastně› jedno. Jsou mnohem důležitě›jší vě›ci, než jak kdo vypadá a na ty bychom se mě›li zamě›řit spée.

Doslov:

Říká se, že šaty dě›lají ělově›ka. Ně›kdy pro nás první dojem znamená víc, než jsme si ochotni připustit. Všichni máme sklon k určité povrchnosti a škatulkování lidí. I přes všechnu pě›stovanou toleranci si stejně› o každém, kdo nás zaujme nebo zaskočí svým oblečením pomyslíme své. Oblečení může mnohé napově›dě›t, ale nikdy neřekne vše. Každý má právo oblékat se, jak uzná za vhodné, když tím nebude porušovat zákon nebo urážet. Jak říká Martin: "Budu nosit to, v čem se cítím dobře já, protože se to odráží i do toho, jak se pak chovám. Když mám na sobě› ně›co, co je mi nepříjemný, tak jsem i já sám pak na lidi nepříjemnej. Proto mi asi nikdy nikdo nic nevnutí."

Aktualizováno Čtvrtek, 12 Červen 2008 15:15 Přečteno: 3435 krát
 

Váš komentář


Security code
Jiný obrázek

Poslední komentáře

  • Vlastníci českých médií

    Helena 13.11.2015 13:12
    já za tyhle informace taky děkuju...veřejn oprávní TV taky někdo ...

    Číst dále...

     
  • Na stará kolena

    Helena 13.11.2015 12:49
    to je teda síla!!! uplně se tak vidim :-(

    Číst dále...

     
  • Dokola

    Helena 13.11.2015 12:46
    moooc hezká básnička, hlavně ten začátek!

    Číst dále...