Rubriky

· Články
Nesmrtelná femme fatale na Vinohradech PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Neděle, 22 Únor 2009 19:51
daniela KolářováDivadlo na Vinohradech uvedlo po 80 letech od původní premiéry klasickou hru Karla ěŒapka Vě›c Makropulos. Scéna, která je nesmazatelně› spjatá právě› se jménem tohoto českého dramatika, přizvala k realizaci inscenace režiséra Davida Drábka. Ten mohl zúročit své zkušenosti s látkou Karla ěŒapka, neboť již dříve s úspě›chem nastudoval například R.U.R.

 

Do hlavní role nesmrtelné Emilie Marty alias Ellian MacGregor alias Elina Makropoulos obsadil režisér dvorní herečku vinohradské scény Danielu Kolářovou. Dalo by se říci, že tento vcelku logický krok byl i z hlediska herecké úrovně› sázkou na jistotu. I když musím přiznat, že mne zprvu mírně› zaskočila volba tak "staré" herečky pro roli údajně› neskonale krásné operní pě›vkyně›. Hned v zápě›tí ale musím uznat, že Daniela Kolářová roli rozhodně› z hlediska ženské krásy a elegance nic nedlužila. Spée naopak. O tom ale níže. V dalších rolích se představují Jaromír Meduna jako Jaroslav Prus, Ivan Řezáě v kostýmu advokáta Kolenatého nebo mladý Pavel Batě›k, jenž osobitě› ztvárnil neurotického a nevyrovnaného Janka.

Ještě› než začnu hodnotit samotné provedení hry, rád bych pochválil mistrně› pojatou scénu Martina Chocholouška, který svojí architekturou kulis, svě›tly a i celkovou náladou jeviště› dokázal velmi moderním způsobem přesně› trefit ěástečně› hororový nádech hry, jak mu jej vtiskl režisér. Zvláště› úvodní scéna s obrovitým ciferníkem nebo celé druhé jednání, které se odehrává ve stroze elegantním bytě› chladné Emilie Marty, mají nádhernou výpravu. Nelze si nevšimnout ani funkěních a efektních detailů jako levitující palmy, samovolné otevírání zásuvek a jiné telekinetické divy, z nichž bě›há divákovi mráz po zádech. I barevné pojetí kulis je pohlazením pro oči. Nikde nic nekřičí, nepřečuhuje ani nechybí. V kontrastu s až funkcionalistickou kulisou vynikají naopak poně›kud staromódní kostýmy. Muži chodí ve fracích a ženy až na výstřední hlavní postavu nosí usedlé a nezábavné modely třicátých let. Za zmínku mi stojí nakonec i audio efekty, které v únosné míře příjemně› doplňují zvučné herecké výkony.

"Do staletého právního sporu o milionový majetek zasáhne zčistajasna a zdánlivě› bezdůvodně› operní diva Emilia Marty. Zná překvapivé podrobnosti případu, díky ní jsou objevena zásadní důkazy a zdá se, že spor bude rozhodnut. Jenže Emilia Marty ví příliš mnoho a hraje svoji hru. Přichází jeden zvrat za druhým ..."

Emilia Marty. V podání Daniely Kolářové krásná, zralá, fantasticky elegantní ale i strohá, cynická, ironická, snad i zlá, ale především životem znudě›ná žena. Už díky kostýmům, které hlavní postavu zcela zřetelně› oddě›lují od vedlejších rolí, je charakter záhadné E.M. jednoznačným středem hry a pro zcela ponořeného diváka i středem svě›ta. Její kovová nedobytnost uhrančivě› fascinuje. Způsob, jakým Daniela Kolářová s hořkým úšklebkem přehlíží všechny snahy mužských charakterů o získání její přízně›, je neopakovatelný. Jsem si jist, že mladší herečka by takového nadhledu byla schopná jen st웾í. Emilie je stará i mladá zároveň. Ne však v pejorativním významu stará-mladá, ale ve smyslu určitého spojení starého ělově›ka v tě›le mladého a mladého ělově›ka v tě›le starého. Prostě› osoby, která žije již příliš dlouho. A to, opovážím se tvrdit, bylo cílem režisérovy i hereččiny snahy.

Režisér David drábek je proslulý ně›kterými svými neortodoxními inscenacemi klasických dě›l. V případě› Vě›ci Makropulos se však překvapivě› hodně› držel původní předlohy. Vyškrtal sice ně›které popisně›jší ěásti textu, jinak se ale nedopustil témě›ř žádného ze svých postmoderních přemetů. Jeho úpravy přispě›ly pravdě›podobně› k vě›tší akěnosti a rychlejšímu spádu hry, za což mu dnešní televizní divák může být jistě› jedině› vdě›ěný. Jedinou výjimkou je groteskní modrý pásovec, kterého chová Emilia Marty jako svého miláěka. Až na hranici trapnosti se pak ocitá nakonec přece jen vtipná scénka s venčením pásovce. Uznávám ale, že naprosté kopírování předlohy bych bral jako vě›tší chybu než podobné vykloubení z původního dramatu.

Již jsem se zmiňoval o hororovém nádechu hry. Ten je skutečně› cítit velmi silně›. Vzrušující rozuzlení celého příbě›hu nebo dě›sivé intermezzo s robotem, který je snad odkazem na R.U.R, dodávají hře punc tajemna. A to je dobře. Pozoruhodná je přemě›na jeviště› v druhé ěásti hry. Původně› puntičkářsky uklizený byt pohádkově› bohaté operní pě›vkyně› se dynamicky změ›ní ve válečnou zónu plnou rozházených papírů a zpřevracených křesel. Silně› působí i nevyřčená erotická scéna, která se odehrála na ně›čem, co silně› připomíná pitevní stůl. Právě› takové detaily diváka podvě›domě› dě›sí.

Zvláštně› a trošku vytrženě› působí postava potrhlého vozíěkáře šendorfa v podání Jaroslava Kepky. účelem postavy je zobrazit rozdíl mezi mládím oslnivé Emilie a stařectvím jejího bývalého milence, který se ze vztahu s E.M.nikdy nedokázal vzpamatovat. Tuto svoji funkci ve hře snad splňuje, i přesto mi se zbytkem hry příliš neladila. Naopak výkon Jaromíra Meduny jakožto Jaroslava Pruse je tím pravým ořechovým. Krásně› ukazuje, jak i jinak suverénní a arogantní muž je vedle nadpřirozeně› okouzlující Emilie pouhým stínem. Je to ale nakonec právě› on, kdo má nejvě›tší zásluhu na jejím konečném prozrazení.

Inscenace rozhodně› potvrzuje nadčasovost ěŒapkova námě›tu. Díky modernímu zpracování dokáže zaujmout i diváka, který není na divadlo úplně› zvyklý. Pochvalu zaslouží především výkon Daniley Kolářové v titulní roli a skvě›lá scéna Martina Chocholouška. Slabší jsou naopak groteskní ěásti hry, ať už v podání modrého pásovce či zmateného vozíěkáře. Původně› komedii se režisérovi Davidu Drábkovi povedlo umně› přetransformovat do temného divadelního hororu. Vě›c Makropulos tak určitě› není ztrátou času ani dobrého vkusu.

Aktualizováno Neděle, 22 Únor 2009 23:49 Přečteno: 3538 krát
 

Váš komentář


Security code
Jiný obrázek

Poslední komentáře

  • Vlastníci českých médií

    Helena 13.11.2015 13:12
    já za tyhle informace taky děkuju...veřejn oprávní TV taky někdo ...

    Číst dále...

     
  • Na stará kolena

    Helena 13.11.2015 12:49
    to je teda síla!!! uplně se tak vidim :-(

    Číst dále...

     
  • Dokola

    Helena 13.11.2015 12:46
    moooc hezká básnička, hlavně ten začátek!

    Číst dále...