Rubriky

· Články
Brikety.. aneb vzpomínky na první mobily PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Středa, 11 Červen 2008 17:02
Jasně› si na ten den vzpomínám, bylo celkem teplo, tuším kvě›ten. Vlastně› určitě› to byl kvě›ten. Vím to tak jistě›, protože moje starší sestra v tomto mě›síci slaví narozeniny. Jak již je zvykem, mě›la dostat toho dne spousty dárků. Samozřejmě› se na všechny velmi t웹ila. Nic však nemohlo předčit to, s jakou netrpě›livostí očekávala dar od našeho strýěka Pavla - Velká slina div netrefila čelo vlasatého ělena Kelly Familly, jenž se na nás smál z toho dne nového trička. Ptáte se, co že bylo v tom tolik vytouženém balíěku obaleném nechutným zeleným balícím papírem? Hádáte-li kropicí hadici, jste úplně› vedle. Nebylo to totiž nic jiného než úplně› nová a krásná NOKIA 52/10. Sestra vypískla radostí a nadšením tak hlasitě›, že sousedé z přízemí smetákem mimodě›k ně›kolikrát za sebou zabili mola, jenž se jim usídlil na stropě›.... Toho dne ani já nemě›l příliš důvodů k pláči. Fakt, že starší sestra obdržela nový mobil, totiž znamenal, že se i já konečně› stanu skutečným ělově›kem s právem na respekt vrstevníků jakožto i všech ostatních lidí, důchodce nevyjímaje. Také já toho dne mě›l dostat mobilní telefon. Přiznávám, že s jeho vahou takřka půl kila nepatřil už ani v té době› k nejmoderně›jším, ale já byl šťasten. Získal jsem sestřin starý mobil, který ona sama před lety zdě›dila po ně›kterém ze zámožných podnikatelů počátku devadesátých let. Denně› jsem jej dobíjel, abych potom mohl slastně› vytáhnout přibližně› patnácticentimetrovou anténu zakončenou epesní bambulkou a přijímat hovory všech komu se zachtě›lo mi zavolat. Dodnes mám vrytý do pamě›ti nádherný šedostříbrný nápis MOTOROLA táhnoucí se po délce celého přístroje a vě›zte, že tento model si mohl dovolit hodně› velká písmena. Láska k tomuto mobilu, který sice neumě›l posílat smsky , ale zato byl prakticky nezničitelný a tvrdý jako skála, byla tak silná, že jsem mu dal i jméno. Byla to moje Briketa. Jistojistě› bych ji mě›l vystavenou dodnes na nejskvě›lejším místě› v prosklené vitrínce, kdybych si jednoho dne t웾kou Briketu neodložil na lavičku v parku, kde jsme hráli s klukama fotbal. Paradoxně› stala se jí osudnou právě› ta její velikost, neohrabanost a nádhera. Nejsem z tě›ch lidí, kteří by si předtím než jdou sportovat z opatrnosti před zničením vyndavali vše z kapes, ale s půl kilovým kolosem v kapse se opravdu hrát nedalo. Zlodě›j jistě› nemohl b웾et příliš rychle, ale nikdo si jej bohužel ani nevšiml. Tak tedy jsem o svou Briketu přišel. Vzpomínám na ni v době›, kdy mobily již zvládají přehrávat video, fotit, připojovat se k internetu, hrát reálnými tóny a mnoho dalšího, přesto však si myslím, že se patří vzdát i v této době› hold tě›mto praotcům dnešních hi-tech mobilů a podě›kovat jim za vše, co pro nás učinili.
Aktualizováno Čtvrtek, 12 Červen 2008 15:59 Přečteno: 3391 krát
 

Váš komentář


Security code
Jiný obrázek

Poslední komentáře

  • Vlastníci českých médií

    Write 24.02.2018 08:08
    application essays essays purchase essay bullying essays

    Číst dále...

     
  • Vlastníci českých médií

    Helena 13.11.2015 13:12
    já za tyhle informace taky děkuju...veřejn oprávní TV taky někdo ...

    Číst dále...

     
  • Na stará kolena

    Helena 13.11.2015 12:49
    to je teda síla!!! uplně se tak vidim :-(

    Číst dále...