Rubriky

· Články
Pan Bo PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Sobota, 12 Září 2009 13:01


Můj pokus o hrabalovského pábitele. Do jisté míry jsem se pokusil napodobit i styl, takže přehršel souřadících spojek a opakující se refrény neberte prosím jako neobratnost. Příjemné čtení :)


Pan_boU nás v divadle pracoval pan Bo. Myl podlahy, staral se o rekvizity a pokuřoval před vchodem. Opřený o veřeje s jednou nohou zapřenou o futra. Ně›kdo by si mohl myslet, že nemá co dě›lat, a to byla pravda. Kouřil odporná stovková cigára, která jinak člově›k vidě›l jedině› u námezdních sil na stavbách. Sem tam ně›co přinesl a prodával to. Všem bylo jasné, jakého jsou ty vě›ci původu, ale nikomu to nevadilo. Každému tak ně›jak připadalo, že tyhle vě›ci jsou ukradené poctivě›. Byl to nemocně› hubený drobný člově›k s propadlými tvářemi. Hodinky na ně›m plandaly a každý den byl v jeho podání sobota. Jeho pohyby přesně› opisovaly jeho pokornou povahu. Snad to dě›lalo to řídké strniště› a igelitka, že mě›l každý pocit, že by ho nemě›l zvát na návště›vu . Pan Bo byl ale dobrák. čemu nerozumě›l, to nechával koňovi, protože ten má vě›tší hlavu a čemu rozumě›l, s tím se rád podě›lil. Pan Bo narozdíl od mnoha jiných vě›dě›l, kde je jeho místo a byl s ním smířený, protože to byl fatalista. Říkal mi: "Se ženou jsem se musel rozvést, protože byla lev. Jestli si vezmeš lva, taky se určitě› rozvedeš." Jeho vě›k se nedal odhadnout. Buč byl velmi mladý a vypadal staře a nebo naopak. Ať už jste ale hádali cokoli, vždy vám cosi nehrálo. Nikdo nevě›dě›l, kde se pan Bo vzal. Prostě› jednoho dne začal drhnout podlahy. Jasné bylo, že se znal s ředitelem divadla a ten ho mě›l pod křídly. To stačilo.

Aktualizováno Neděle, 03 Únor 2013 21:07
 
Operace Dunaj - recenze filmu PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Čtvrtek, 23 Červenec 2009 20:41
Když do hospody, tak tankem.Tak zní podtitul nové polsko-české koprodukění tragikomedie, která si utahuje z "malých dě›jin" invaze spřtelených vojsk . Nejen v Praze se totiž v srpnu 1968 proháně›ly tanky po přejmenovaných ulicích. Ně›které opásované kusy oceli bloudily i na méně› křiklavých místech. Scénárista Jacek Kondracki si pohrál s myšlenkou, co by se asi stalo, kdyby jeden takový lidově› socialistický polský tank zabloudil a ztroskotal na českém lidově› zaprdě›ném venkově›. A když český venkov, tak pořdně›, řekl si a nechal neschopné polské tankisty vbourat se přímo doprostřed poklidné venkovské hospůdky.
Aktualizováno Úterý, 04 Srpen 2009 10:22
 
Tě›ch deset minut mého života PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Čtvrtek, 30 Duben 2009 09:38

cigrerycigaretyDílko vzniklo bě›hem ně›kolika minut v rámci literární rychlostní sout웾e.
Zadání: "Tě›ch deset minut mého života..."


Dal jsem si včera dvě› cigára. To víte, Strartky... Žádnej šmejd.
Dvě› cigarety. To máme dvakrát pě›t minut.
To je deset.
A to je podle tě›ch jejich výpočtů o deset minut kratší život.
Včera jsem mírnix dýrnix - jen tak - přišel o deset minut svýho života.
Ale mám nadě›ji. Třeba si toho pánbů v tý tmě› ani nevšiml. Třeba mi to projde.

Kdyby za mnou potom přišla ta anorektička s kosou a řekla, že se v účtárně› sekli a špatně› mi spočítali cigára, čímž pádem mám teď deset minut života navíc...
To by bylo!

Jen nevím, jak bych je naplnil.
Tak za prvé bych se tomu asi od srdce zasmál. Jakej tam nahoře (nebo kýho výra kde) maj bordel.
Pořdnej smích to máme podle tě›ch jejich výpočtů tak další čtyři minuty života k dobru.
Potom bych ale nejspíš začal horečně› uvažovat, co teda za tě›ch čtrnáct minut ještě› stihnout.

Ono by to určitě› bylo ně›jak nad ránem, páč to je oblíbenej čas, kdy si ta ženská chodí pro klienty, a mě› by asi bylo blbý volat v pě›t ráno ně›jakejm příbuznejm, že mi špatně› spočítali cigára a tak dál a tak dál...

V takový chvíli, kdy člově›ku zbejvá prašivejch čtrnáct minut života, dolehne na jednoho zvláštní úzkost.
Nejen, že každá minuta života zkracuje život o minutu, ale navíc ještě› stojí u okna kostra a moje nedávno praný záclony se jí zamotávaj do žeber.

Tak teč rychle! Není čas.
Mohl bych se zachovat čestně› a jít ještě› před smrtí vrátit knížky do knihovny, ale čert to vem.

Kurva. Já tady přemýšlím a pě›t minut už je v hajzlu.
Dal bych soulož.
Ovšem slečna u okna moje lascivní sexuální narážky, že mi z ní tuhne krev po tě›le, buč nechápe a nebo je odmítá akceptovat.

Další minuty ubíhají.
Jsem bezradný.
Jediný, co jsem si v životě› vyčítal, byla ta moje vě›čná nerozhodnost.

No a teď, když mám opravdu poslední šanci, stejně› stojím uprostřed kuchyně› a nevím, co mám v životě› dě›lat.

Pak mi to konečně› docvaklo.
Skoněím svůj život dobře! Udě›lám poslední dobrej skutek svýho života.

Usmě›ju se na zubatou a povídám: "Tak, aby vám hrály účty...
Já si ty dvě› cigarety ještě› dokouřím."

Aktualizováno Pátek, 15 Březen 2013 00:01
 
Hlásné trouby pro trouby PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Úterý, 28 Duben 2009 16:27
telkaTémě›ř ze všech textů zamě›řených na rozbor fungování médií, které jsem kdy četl, jsem se dozvě›dě›l, že média vytváří jakousi virtuální realitu, kterou nás - obyčejné publikum - dennodenně› krmí. Moudří autoři mě› přesvě›dčili, že se ke mě› v nepřetržitém proudu dostávají stovky a tisíce informací, které jsou pro můj život tragicky nedůležité. Přesto si jimi otravuji mysl. Jiné podstatné vě›ci okolo mě› naopak nevnímám anebo se k mým smyslům vůbec nedostanou. Každý trošku konspirační mozek pak jistě› bleskově› vychrlí hromadu nápadů o mediálním spiknutí, o ně›jakém elitním kroužku pár nejmocně›jších, kteří ve vlastním zájmu umně› deformují realitu podle vlastních zištných přní. Podle mě› tomu tak ale rozhodně› není. Je to totiž mnohem horší.



Aktualizováno Úterý, 28 Duben 2009 16:28
 
Na vě›tvi z Na půdě› - recenze filmu PDF Tisk Email
Napsal uživatel Administrator   
Pátek, 06 Březen 2009 21:56

Na Pudečeský celovečerní loutkový film se dostane do kin málo kdy. Na podobný druh umě›ní se shání až příliš t웾ko peníze. Režiséru Jiřímu Bartovi se to povedlo a natočil nejkrásně›jší animovaný film, který jsem kdy vidě›l. To můžu prozradit rovnou.

Uznávaný autor animované verze Krysaře nebo dnes už legendárního Zaniklého svě›ta rukavic si spolu se scénáristou Edgarem Dutkou doslova vyfantazíroval poetický, komický, ale i strašidelný pohádkový příbě›h ně›kolika zapomenutých hraček žijících ve starém kufru ztraceném kdesi - na půdě›. V miniaturním svě›tě› vysavačů vyrobených z hadiček od pumpičky, postelí z papučí, kordů z ořezaných pastelek, kamen z krabiček od sirek, a kolejí nakreslených křídou na zem, žije krásná panenka Pomně›nka s trošku nabručeným medvídkem Muchou, popleteným donquichotským rytířem Krasoně›m a praště›ným formelákem šubrtem. Povedená domácnost žije skoro jako žijete vy. Tedy až na ty rozmě›ry. Medvě›d Mucha pracuje na nádraží z krabic jako výpravěí a šubrt hází malinké briketky do malinkého parního kotle malinkého vláěku. Udatný Krasoň si potrpí na dobrodružství a hlavně› na zabíjení draků. Odjíždí proto každý den vláěkem do hor, kde soupeří s lítou nafukovací saní. Panenka Pomně›nka mezitím doma poklidí, zatopí nebo ně›co uháěkuje.  

Aktualizováno Neděle, 08 Březen 2009 16:21
 
«ZačátekPředchozí12345678910DalšíKonec»

Strana 7 z 13

Poslední komentáře

  • Vlastníci českých médií

    Helena 13.11.2015 13:12
    já za tyhle informace taky děkuju...veřejn oprávní TV taky někdo ...

    Číst dále...

     
  • Na stará kolena

    Helena 13.11.2015 12:49
    to je teda síla!!! uplně se tak vidim :-(

    Číst dále...

     
  • Dokola

    Helena 13.11.2015 12:46
    moooc hezká básnička, hlavně ten začátek!

    Číst dále...