Ucho v hrdle
"To jsou ramena. No podívej se na toho černocha. Takový ramena!" Stará žena zdvihla oči od žehlení a unaveně se přes temeno svého muže podívala na televizní obrazovku. "Rukáv..." pomyslela si. "Ten má ramena jak vagón. širokej, že může... A jé .. zase je tam .. No jo.. proti takovejm... To se musí rychle. Technicky. Levá, pravá, klička, střela a..." "...Celým jménem Omer Najan Langhei Zimwa," řekla televize. "To sou jména," zakroutil kníratý muž hlavou a aniž by odtrhl oči od obrazovky, sáhl do mísy na stolku a marně v ní zapátral. "Už není sladký, " povzdechl si. "Proč jenom ta Míla pořád nevolá?" pomyslela si. "...vyrovnal. Oba mají na svém kontě už sedmnáct bodů." "Krásný. S tím se musí člověk narodit." "Dej tam prosimtě zprávy," narovnala se a protáhla si záda. Muž nijak nereagoval. Žena se tedy sama sehnula pro ovladač. "Počkej!" "Ale pro
Příspěvky