Jak „podřadný černoch“ doběhl nacisty

Píše se rok 1936 a nad hrdým Berlínem vlaje olympijská vlajka. Má to být oslava německé vyspělosti a síly. Má to být důkaz, že zničená a zdeptaná Výmarská republika je již dávno minulostí. Nové Německo pod vedením vůdce Adolfa Hitlera se chystá světu ukázat svoje lepší stránky, svoji mírumilovnost, pohostinost a civilizovanost.

Co na tom, že zde už rok platí Norimberské zákony, odsuzující neárijské obyvatelstvo k podřadnosti a šikaně. Olympijské hry se zdají být nejlepší příležitostí, jak ukázat světu, že bílá barva pleti a modré oči jsou skutečně zárukou kvalitnějšího člověka. Naštěstí se přesně před 75 lety jeden nenápadný černoch z Alabamy rozhodl udělat této rasistické pýše čáru přes rozpočet. 

James Cleveland Owens se narodil jako sedmé dítě z jedenácti 12. září roku 1913. Když mu bylo devět stěhovali se jeho rodiče z vyprahlé Alabamy na sever do Ohia, neboť doufali, že na mnohem méně rasistickém severu Spojených států budou mít lepší příležitost dobře se uživit.

Mladý Jessie už od mládí vášnivě rád běhal a vůběc prokazoval kromobyčejné pohybové nadání. Byla by ho škoda jako opraváře bot, kterým nějaký čas byl. Lepší bylo, když si boty nazul a utíkal na atletický ovál.

Už v roce 1933 vyrovnal světový rekord v běhu na 100 yardů (91 metrů), když tuto distanci zaběhl za 9,4 sekundy. Owens byl ale i skvělý skokan do dálky. Na stejných středoškolských závodech skočil 7,56 metru! Možná i díky tomu byl přijat na Ohijsou státní univerzitu a v jejím dresu během dvou let vyhrál rekordních osm univerzitních šampionátů. Paradoxem je, že i přes všechny tyto úspěchy musel na univerzitě potupně bydlet stranou s ostatními afroamerickými studenty. Rasová segregace byla tehdy v USA zcela běžná.

Do Berlína odjížděl rychlík přezdívany Buckeyed bullet (Kulka s jeleníma očima) už jako držitel světového rekordu v běhu na 100 yardů i skoku dalekém. Měl zde změřit síly s atlety z celého světa. Především ale s německými sprintery, kteří nabuzeni nacistickou propagandou věřili, že proti nim nikdo nemá šanci.

Jesse Owens ale všem vypálil rybník. Nejen, že 3. srpna 1936 vyhrál běh na 100 metrů a o den později skok daleký, ale dokonce bral zlatou medaili i za běh na 200 metrů a stometrovou sprinterskou štafetu. Se čtyřmi zlatými všem vyrazil dech. Včetně Adolfa Hitlera, který mu jako vítězi odmítnul podat ruku. Owens dokonce Hitlerovi olympiádu tak znechutil, že po jeho vítězství vůdce už negratuloval vítězům vůbec.

Sám tak částečně podkopal německou snahu předvést se světu jako normální země, která nikoho nediskriminuje a žije se v ní jako kdekoli jinde. Nevyšel mu ani plán, experimentálně dokázat, jak moc árijci převyšují ostatní rasy. Stejně jako se mu to nepovedlo během celé následující války.

Článek byl pod mým jménem publikován na serveru Novinky.cz

Martin Tyburec